Jen málokdo ještě neslyšel o obrovckých sochách na Velikonočním ostrově, o čem se ale stále živě diskutuje je, jak tyto sochy vznikly a jak byly umístěny na svá současná působiště. Teorií vzniklo více, ale jen dvě se ukázaly jako prakticky proveditelné. Jedna spočívá v naklápění soch na bok s pomocí trojúhelníkovitého nádstavce, což sochu rozhýbe a ona tak dělá jednotlivé kroky. Druhou variantou bylo posouvání po polenech z tvrdého dřeva. Obě teorie mají však svá ale. V prvním případě by na sochách muselo dojít k obrusu jejich boků, což sochy nemají. V druhém je třeba použít tvrdého dřeva, které na ostrově ani v blízkém okolí neroste.

Existuje také teorie, že sochy byly na místo přeneseny magickou mocí tehdejších obyvatel a že se tak sochy moai dostali na svá místa sami. Tuto jedinou teorii znají místní domorodci dodnes. Zvláštní je, k jakému účelu vlastně sochy sloužili. Všechny jsou nasměrovány směrem do vnitrozemí, takže variantu ochrany a zastrašení potenciálního agresora z moře můžeme zavrhnout. Existuje teorie, že tímto způsobem chtěli uctít své bohy nebo vládce.

Na Velikonočním ostrově ještě existují skrýše. Jsou to vstupní roury, které jsou sotva na šířku obyčejně urostlého muže, takže dostat se dovnitř dá jen s rukama nad hlavou a uvnitř jsou pak vyhloubené jeskyně užitečné k dlouhodobému přebývání. Za jakých časů a k jakému účelu však byly zhotoveny, to je prozatím záhadou.

Také tu bylo objeveno písmo, které zatím nikdo nedokázal rozluštit. Jmenuje se kohau rongo rongo. Bylo vyryto do dřevěných desek žraločím zubem a do dnešních dnů se zachovalo jen pár kusů. I když se mnoho badatelů snažilo ho rozluštit, jednalo se jen o marné pokusy.