Category: zvěř

Tajuplný svět brouků Jaroslava Mareše

Zdroj: Didier Descouens – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=16917974

Pan Mareš se o brouky zajímal již jako malý kluk. Četl si o nich také jednou ve Verneovce Patnáctiletý kapitán. Ačkoliv mnoho detailů nesedělo, hmyz, konkrétně Manticora, se zde objevuje v pravé poledne a leze hlavnímu hrdinovi po nose, což by při jeho velikosti 7 cm bylo ztěží možné. Navíc vylézá zásadně v šeru nebo v noci za období dešťů. Nic z toho ale nezabránilo Jaroslavu Marešovi, aby se o tato stvoření více zajímal a vyrazil za nimi nespočetně krát na výpravu do Afriky. Zde také objevil díky šťastné náhodě druh Manticora imperialis.

Stalo se to tak: Jeho přítel měl kamaráda, který se pohyboval po Africe se svou lovečskou společností. Dostal od něj sklenici, aby mu do ní sbíral brouky. Tak mu tam naházel co jen našel a mezi nimi byl i brouk s rošlápnutými krovkami od slona, a to byl právě onen nový druh. Později se mu podařilo vypátrat lokalitu, ve které se brouk nalézá, i když se to nezdařilo napoprvé. Později ještě pan Mareš objevil další druh Manticora holubi, kterou pojmenoval po slavném českém cestovateli Dr. Emilu Holubovi.

Mezi jeho největší úlovky patří 14 cm velcí jihoameričtí tesaříci a čtyři největší brouci světa cca 16 cm velcí Titanus giganteus.

Véo – noční opancéřovaný přízrak

luskoun velký
zdroj: Wikipedia Commons

Na ostrově Rindja (Rinca) v Indonésii se mluví o tajemném nočním tvoru dorůstající délky až 3 metry, kterého lze vyjímečně spatřit v hustém mangrovníkovém podrostu, jak vybírá termitiště nebo mraveniště. Patří do čeledi luskounů, z nichž největší potvrzený objev se jmenuje Luskoun velký, má 160 cm na délku a váží až 35 kg a patří mezi největšího potvrzeného zástupce této čeledi. O Véovi se tedy zatím jen vedou diskuze, ale jeho přítomnost na ostrově není ani potvrzena ani vyvrácena.

Na ostrov zavítala také skupina odborníků v čele s Ladislavem Herzigem majících za cíl přítomnost Véa ověřit. Podařilo se jim s průvodci projít středem ostrova, kudy vede cesta, ale bylo tomu tak za dne, a tak se nelze divit, že k žádnému převratnému objevu nedošlo. Véo dává přednost hustým porostům a je typický noční lovec, takže ve dne ho lze spatřit jen velmi vyjímečně.

Luskouni mají tělo pokryté hutnými šupinami, kterými nepronikne ani trní a jsou ostré jako žiletky. Občas stojí na zadních opíraje se přitom o dlouhý ocas, jsou to samotáři a žijí v některých oblastech Afriky, Střední a Jižní AMeriky a Asie. Ačkoliv se jedná o ohrožený druh chráněný Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, jsou vyhledávanou pochutinou na talířích gurmánů.

Přítomnost Véa jakožto čeledi z rodu luskounů, která vznikla před několika desítkami miliónů let, zůstává zatím obklopena aerolou tajemna a není tudíž zřejmé, zda je skutečný nebo se jedná jen o báchorku, kterou oživili místní domorodci.

Yetti – zvláštní tvor pozorován nejčastěji v USA a Kanadě

zdroj: Wikipedia Commons

Yetti nebo také jak mu často říkají v Severní Americe bigfoot, byl pozorován nejvíce v Kalifornii, má mohutné chlupaté tělo s výškou přibližně 210 až 270 cm a s hmotností mezi 130 až 300 kg. Jedinec bigfoota se dále vyznačuje kuželovitou hlavou, dlouhýma rukama a silným zvířecím puchem.

Jeho obří šlápoty vyfotografoval v květnu v lesním porostu u Birkhead Mountain v Severní Karolíně v USA pětatřicetiletý americký turista Luke Walker. Slyšel prý v noci řev nějakého velkého tvora poblíž svého tábořiště. Ráno pak objevil stopu v bahně, která na něj udělala velký dojem.

Nejvyšší vlnu zájmu však vzbudilo tzn. PGM video z 25. října 1967, které bylo natočené u Bluff Creek, v povodí řeky Klamat, asi 25 kilometrů severozápadně od Orleans v Severní Kalifornii. Záběr má 59,5 sekundy a je na něm vidět mohutná kráčející chlupatá postava s dlouhýma rukama, právě díky čemuž se mezi antropology spekuluje o tom, že postava nemůže být lidskou v kostýmu, protože ta by měla ruce mnohem kratší.

Z českých pověstí – O zřícenině hradu Košťálov

zdroj: Wikipedia Commons

K hradu zbudovaném na jednom kopci v Českém středohoří se váže pověst o pokladu, který střeží krvelačný pes. Poklad se tu zjevuje vždy jednou do roka na Květnou neděli, ale pokaždé ho bedlivě střeží nebezpečné zvíře – velký černý pes s ohnivýma očima. Již mnoho lidí jej prý vidělo, ale všichni do jednoho zbaběle prchli. Dále se traduje, že hrad je propojen podzemní chodbou s Hazmburkem a může tak sloužit jako úniková cesta v případě ohrožení.