tajné záhady, kuriozity, nadpřirozeno
Admirál Piri Reis nakreslil mapu, na které jsou zobrazeny všechny kontinenty včetně Antarktidy, věruhodně. Přitom Antarktida byla objevena až roku 1831. Dost lidí věří, že admirál Reis čerpal informace do map z alexandrijské knihovny. Bylo tomu skutečbě tak a kolik dalších věcí nám ještě zůstalo skryto?
Dva si sedněte na židle proti sobě a zaměřte pohled do třetího oka (oblast mezi obočími) toho druhého. Zkoordinujte svůj dech tak, že když vydechujete, druhý se nadechuje a naopak. Takto se cvičí třeba i hodiny a příznivé výsledky Vás jistě jen mile překvapí. Lze se takto naučit vidět aury lidí, předchozí inkarnace toho, koho sledujeme aj.
Dělat toto cvičení sám se zrcadlem se nedoporučuje, protože se tím přitahují negativmí entity.
První kontakt s mimozemšťany byl navázán údajně celkem nedávno, někdy ve 40. a 50. letech. ROku 1954 se prý setkal prezident Eisenhower se zástupci minimálně dvou mimozemských ras na Hollomanově letecké základně v Novém Mexiku. Vyjednali jsme zde jakousi kapitulaci, neboť jsme jim nemohli vojensky vzdorovat. Také přesně věděli, čeho se bojíme, jak zmínil Styčný důstojník Agentury národní bezpečnosti, plukovník Philip Corso.
Svědků setkání s mimozemšťany je mnoho. Mimo jiné jím je např. James McElroy, Bill Kirklin, Timothy Good, kapitán John Lear, Milton William Cooper a Phil Schneider. Právě poslední zmiňovaný se vyjadřuje k tématu následovně:
„Již v roce 1954 pod Eisenhowerovou administrativou se federální vláda rozhodla obejít Ústavu Spojených států a sestavit smlouvu s mimozemskými entitami. Nazývala se Grenadská smlouva (Grenada Treaty). Vytvořila se dohoda o tom, že zainteresovaní mimozemšťané si mohou vzít pár krav a také testovat své techniky implantování na několika málo lidských jedincích, ale že musejí poskytovat podrobnosti o lidech, které do toho zavlečou.“
M. W. Cooper pak o všem mluví následovně: „V roce 1953 objevili astronomové velké objekty ve vesmíru, které se pohybovaly směrem k Zemi. Nejprve se myslelo, že to jsou asteroidy. Později se ukázalo, že objekty mohly být vesmírné lodě. Projekt Sigma zachytil radiovou mimozemskou komunikaci. Objekty dosáhly Země, bylo tam několik obrovských lodí, ale jejich vlastní záměr zůstával neznámý. Projekt Sigma a nový projekt Plato použily prostřednictvím radiových vln počítačovou binární řeč a byly schopné zorganizovat přistání. Výsledkem byl kontakt tváří v tvář s mimozemskými bytostmi z jiné planety. Projekt Plato měl za úkol zbudovat diplomatické vztahy s touto rasou. Mezitím jiná rasa mimozemšťanů – podobná lidem – rovněž kontaktovala vládu Spojených států. Tato další mimozemská skupina nás varovala před oněmi mimozemšťany, kteří obíhali kolem rovníku, a sama nám nabízela pomoc s duchovním vývojem. Požadovala však jako svou hlavní podmínku demontáž a likvidaci našich nukleárních zbraní. Odmítla výměnu technologií se slovy, že my nejsme duchovně schopní s novou technologií zacházet.“
Za pomocí virgule a intuice jsme nalezli vstup do podzemí. Chodba začínala u starověké kaple nebo márnice či podobné budovy. Svažovala se pomalu dolů a pokračovala 60 km až do hradu Svojanov.
Pokusili jsme se chodbu navrtat a vložit do ní sondu, to se nám ale nepodařilo. Vrták se pokaždé zlomil, jakoby chodba měla kamenný půdorys. Přesto virgule jasně ukazovala na chodbu a skála tam nikde nebyla. Podloží sice obsahovalo i menší kamínky, ale to nebylo nic, s čím by si vrták neuměl poradit.
Napadlo nás, že se jedná o vstup do tajemné podzemní říše Agartha, o které se zmiňují legendy po celém světě. Shodují se na tom, že k ní vedou zelenkavě osvětlené chodby, kteří střeží strážci tak strašidelní, že před nimi každý netrénovaný člověk s děsem uteče a někteří se dokonce zblázní.
Ať je tomu tak nebo tak, dnes se nám záhadu pokořit nepodařilo. Možná, že příště budeme mít větší úspěch.
původní zdroj článku: Kamil Pokorný
Virga Mitty kope na svém pozemku studnu a pomáhá mu několik kamarádů. V hloubce naráží Estonci na tvrdou kovovou desku. Hádají, že se jedná o ocelový plát, zapomenutý tank nebo o starou loď, ale všechny tyto domněnky se ukáží jakožto mylné. Průměr předmětu se ukáže být kolem 15 metrů a další průzkum ukáže, že se jedná o velmi unikátní složení materiálu objektu. Předmět byl dále také talířovatého tvaru a také proto kopáče i výzkumníky napadlo, že by se mohlo jednat o zakopané ufo.
Studna se naplnila vodou, která ale nebyla vhodná ke konzumaci, protože způsobovala zdravotní potíže a členové výzkumného týmu to dávali za vinu neznámému předmětu jehož chemické složení mohlo něco takového způsobovat. Dle analýz se došlo k tomu, že takový materiál zde na Zemi rozhodně nejsme schopni vyrobit. Vědci se pokoušeli předmět vykopat, ale nebyli úspěšní také proto, že se jámy ihned plnily vodou. Nakonec to zkoušel tým Japonců, ale ani oni neuspěli.
Říká se, že jsou další tři místa obsahující v zemi podobný artefakt. Je to Dubový ostrov v kanadské provincii Nové Skotsko, Údolí smrti a ve slovenských horách ukrytá oblast pojmenovaná Měsíční šachta.
Na Blaníku mají podle legend spát blaničtí rytíři. Mnoho lidí věří, že se zde nachází vstup do paralelního světa. Podle vyprávění tam od pradávna vystupovaly postavy, byly slyšet zvuky aj. V 15. století byl dokonce vydán zákaz vstupu všem do těchto oblastí mimo kněžích. Lidé tvrdili, že se zde ukrývá vstup do jiného časoprostoru.
Astrálně cestovat se nepodaří jen tak leckomu. Chce to znát správný postup, mít víru a také trochu štěstí. V návaznosti na to, jak člověk žije se po vymístění z fyzického těla ocitnu buďto v nižších astrálních světech, kde panuje především strach, hněv a další nízké emoce nebo ve vyšších, kde je nosným kamenem láska, všeobjímající a všepronikající.
Fenoménem astrálního cestování se označuje to, když se vám podaří se vymístit ze svého fyzického hmotného těla svým dalším tělem, které máte, ale je jemnější a lze s ním cestovat na velké vzdálenosti rychlostí myšlenky, totiž astrálním. Astrální cestování se blíží snům, ale je mnohem jasnější, výraznější, vše ovládáme a cítíme každý vjem stejně výrazně jako u našeho hmotného těla a běžného denního vědomí.
Lze si představit levotočivou spirálu, kterou své astrální tělo roztočíme a s usnutím se dostaneme do astrálu nebo vylézáme z těla krůček po krůčku. Výtah směřující do vyšších pater je další možností nebo houpání směrem nahoru a dolů, kdy se fyzické tělo nehýbe je jednou z mnoha dalších variant. Můžeme si také představovat, že stoupáme po stříbrné šnůře směrem nahoru. Ta totiž spojuje astrální tělo s fyzickým a odděluje se od něj až v okamžiku smrti.
Podle Thomase Castella se v Novém Mexiku v Dulce nachází tajná základna mimozemských technologií a ras. Komplex má celkem 7 pater a je celý umístění v podzemí. T. Castello jej popsal v roce 1987. V průběhu svého dřívějšího pobytu na základně se potkával se čtyřmi rasami mimozemšťanů:
V prvním patru podzemní budovy se nachází parkoviště, garáže a údržba. V druhém pak garáže a depa pro vlaky, spojující téměř všechny podzemní základny. Ve třetím podlaží lze objevit ubytovací kapacity a služby pro dělníky a testovací subjekty. Čtvrté slouží pro výzkum mozku, aury a bioplazmatického těla. Páté patro je zaplněno ubytovacími ubikacemi pro „Šedé“ a „Reptoidy“. Podlaží šesté je „Halou nočních můr“. Zde se provádí klonování a genetické experimenty na lidech, zvířatech a mimozemšťanech. V patře sedmém narazíme na tisíce lidi v klecích, pozůstatky lidské směsice a embrya humanoidů ukrytá v chladících nádobách, nádrže s humanoidy a mnoho dalšího.
Základen existuje větší množství a mnoho z nich ani není obecně známých nebo se o jejich existenci jen spekuluje.
Jacob Waltz, Němec, přezdívaný „Dutchman“ (Holanďan), což je zkomolenina z „Deutsch – man“, dorazil roku 1876 do okolí pohoří Superstition Montains v americkém státě Arizona. Na rozdíl od mnoha jiných zlatokopů, kteří našli v pohoří Superstition Montains s trochou štěstí své zlaté doly, Jacob byl vystudovaný geolog, což mu dávalo větší šanci na úspěch. Údajně v horách objevil obrovský zlatý důl, ze kterého by i 10 můžů, kteří by ho nalezli, byly milionáři, jak sám prohlásil na smrtelné posteli. Také se zmínil o tom, že kutáním zlata jen promrhal celý svůj život a neměl z toho žádnou radost.
Mnoho jedinců se pokusilo důl Jacoba Waltze objevit. Přinášelo to všem ale jenom utrpení a důl stejně nikdo neobjevil. Jeden z hledačů pokladu Rhinehart Petrasch si po letech neúspěšného hledání, kdy přišel o veškerý svůj majetek, prohnal kulku hlavou.
Tajemný poklad ukrytý v horách Superstition Montains stále čeká na své objevení, ale radost nikomu asi stejně nepřinese.
Mnoho se napsalo o tzn. smaragdové desce. Lidé se předhánějí ve výkladech, ale je to skutečně něco, co by mělo přitáhnout naši pozornost?
Ano, je faktem, že originální artefakt je ztracen a tak nám zbývají ke studiu pouze různě dokonalé opisy z různých jazyků. Existuje verze v řečtině, latině, egyptská i arabská, kterou si však zvolit? Jelikož se odchylky od textu ve skutečnosti nevyskytují v takové míře, lze bez potíží pracovat s následujícím nejznámějším překladem:
Mnoho humbuku pro nic
Deska obsahuje stručný návod, jak proměnit vlastní bytost v boha, ale je to jen bůh s malým b. Egypťani tento stav znázorňují ptačí hlavou. Lze se k tomu dopracovat sexuální alchymií, kdy se zadržuje sperma, tedy jedná se o sexuální styk bez ejakulace a síla orgasmu prochází středem páteře (kanálem Šušumna) do čelní čakry a nakonec až do čakry temene hlavy. Tak se dosahuje pochopení, ale je to stále jen pochopení základní školy. Návodů jak na to obsahuje mnoho taoistických článků a děl.
Někdy příště si povíme o střední škole.
Mnohem výše než je status boha je stav oravého lidského člověčenství. Tady už začíná mystika. Platí, že pták je vysoko (bůh Slunce), člověk je výš a Bůh (nejvyšší stav jednoty s divutvornou nicotou, z judaismu viz. stav sjednoceni s nebem v AIN) je všude.