tajné záhady, kuriozity, nadpřirozeno
Admirál Piri Reis nakreslil mapu, na které jsou zobrazeny všechny kontinenty včetně Antarktidy, věruhodně. Přitom Antarktida byla objevena až roku 1831. Dost lidí věří, že admirál Reis čerpal informace do map z alexandrijské knihovny. Bylo tomu skutečbě tak a kolik dalších věcí nám ještě zůstalo skryto?
Dva si sedněte na židle proti sobě a zaměřte pohled do třetího oka (oblast mezi obočími) toho druhého. Zkoordinujte svůj dech tak, že když vydechujete, druhý se nadechuje a naopak. Takto se cvičí třeba i hodiny a příznivé výsledky Vás jistě jen mile překvapí. Lze se takto naučit vidět aury lidí, předchozí inkarnace toho, koho sledujeme aj.
Dělat toto cvičení sám se zrcadlem se nedoporučuje, protože se tím přitahují negativmí entity.
Roku 1557 se na zámku Březnice odehrála tajná svatba mezi rakouským arcivévodou Ferdinandem II. Tyrolským a neurozenou Filipínou Welserovou.
Když Filipína porodila první dvě děti – dvojčata – Marii a Filipa, obě zemřela po několika měsících. Královská vojska Ferdinanda I. Habsburského se je vydala hledat na Křivoklát, kdy Ferdinand II. Tyrolský sídlil, aby zničili důkazy o tomto nerovném spojení, jelikož Filipína byla dcerou měšťana, a tak nebyla uznána hodnou stát se manželkou arcivévody. Ačkoliv hledali, seč jim síly stačily, nikde děti nenašli. Pozdějším průzkumem pana Lea Vrzala a jeho syna byl podzemním radarem objeven předmět podobný malé podlouhlé schráně v hradní kapli Korunování Panny Marie. Tam tělíčka nešťastní manželé zřjmě uložili.
Sňatek Ferdinanda II. a Filipíny byl uznán tehdejším pražským arcibiskupem a poté i papežem až roku 1576, tedy čtyři roky před smrtí již tehdy vážně nemocné Filipíny. Další děti Andreas a Karel se již dospělosti dožily.
Již od první třídy se učíme psát. Za tu dobu náš rukopis procházý významnými změnami. Postupně se víc a více vyhraňuje, až dostává svůj punc originality. Rozbor rukopisu z hlediska grafologie nám může poodhalit netušené rozměry své vlastní osobnosti. V písmu tak nalézáme svou odolnost vůči stresu, manipulovatelnost, míru strachu, citovou zranitelnost a mnoho jiných osobnostních rysů. Ideální délka textu pro grafologický rozbor je jedna stránka formátu A4. Každý prvek v textu se musí opakovat alespoň 5x až 6x, teprve poté ho lze považovat za osobnostní rys. Celkovým rozborem všech různých opakujících se prvků získáváme kompletní osobnostní profil.
Na hradu Houska si loni v létě odskočila jedna z hradních průvodkyň na toaletu a co čert nechtěl, jedna z bankovek, které měla zrovna u sebe, vypadla do záchoda zrovna při splachování. Zkoušela ji vyplavit alespoň do septiku, ale přestože spláchla záchod hektolitry vody, pětitisícovku už nenalezla. Voda tedy musela odtékat ještě jinam než do hlavního septiku.
Badatelé navštívili hrad s profesionální technikou pro průzkum celého odpadního potrubí. Naneštěstí jim to nebylo moc platné, protože ačkoliv některé vedení objevili, vedlo do hlavního septiku, a to které se zdálo, že tam nevede, se jim nepodařilo donalézt kam tedy vlastně vede. Součástí hradu byla také gotická kaple sv. Michala, která je nejstarší částí hradu vůbec.
Samotné léčení probíhá v těchto fázích:
Jsou tu zajisté různé skupiny lidí, jako je tomu všude. Našli se léčitelé, u kterých po testu bylo zjištěno, že krev i tkáň pochází z kuřete, u jiných tomu může být jinak. Faktem je, že mnoho lidí se po zákroku filipínských léčitelů zázračně uzdravilo. Jedni to pak přisuzují placebo efektu, jiní síle víry, další věří v jasný zásah Boží, který se odehrál díky léčiteli, který se ve chvíli léčení plně otvírá Duchu Svatému a ten skrze něj pak provede příslušný zákrok, který způsobí zázračné vyléčení pacienta.
Ať je to tak nebo tak pravdou je, že se takto vyléčilo opravdu mnoho lidí, takže není od věci se v případě potřeby svěřit se svým zdravotním problémem filipínskému léčiteli. Stačí si jen dobře vybrat a už jen tím, že se o uzdravení pokoušíte v sobě nastartujete samotnou léčbu, protože samotná léčba začíná vždy naším rozhodnutím se uzdravit.
K hradu zbudovaném na jednom kopci v Českém středohoří se váže pověst o pokladu, který střeží krvelačný pes. Poklad se tu zjevuje vždy jednou do roka na Květnou neděli, ale pokaždé ho bedlivě střeží nebezpečné zvíře – velký černý pes s ohnivýma očima. Již mnoho lidí jej prý vidělo, ale všichni do jednoho zbaběle prchli. Dále se traduje, že hrad je propojen podzemní chodbou s Hazmburkem a může tak sloužit jako úniková cesta v případě ohrožení.