Category: duchové a tajemná zjevení

Ufo a prezident Eisenhower

Zdroj: Stefan-Wp, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=296588

První kontakt s mimozemšťany byl navázán údajně celkem nedávno, někdy ve 40. a 50. letech. ROku 1954 se prý setkal prezident Eisenhower se zástupci minimálně dvou mimozemských ras na Hollomanově letecké základně v Novém Mexiku. Vyjednali jsme zde jakousi kapitulaci, neboť jsme jim nemohli vojensky vzdorovat. Také přesně věděli, čeho se bojíme, jak zmínil Styčný důstojník Agentury národní bezpečnosti, plukovník Philip Corso.

Svědků setkání s mimozemšťany je mnoho. Mimo jiné jím je např. James McElroy, Bill Kirklin, Timothy Good, kapitán John Lear, Milton William Cooper a Phil Schneider. Právě poslední zmiňovaný se vyjadřuje k tématu následovně:

„Již v roce 1954 pod Eisenhowerovou administrativou se federální vláda rozhodla obejít Ústavu Spojených států a sestavit smlouvu s mimozemskými entitami. Nazývala se Grenadská smlouva (Grenada Treaty). Vytvořila se dohoda o tom, že zainteresovaní mimozemšťané si mohou vzít pár krav a také testovat své techniky implantování na několika málo lidských jedincích, ale že musejí poskytovat podrobnosti o lidech, které do toho zavlečou.“

M. W. Cooper pak o všem mluví následovně: „V roce 1953 objevili astronomové velké objekty ve vesmíru, které se pohybovaly směrem k Zemi. Nejprve se myslelo, že to jsou asteroidy. Později se ukázalo, že objekty mohly být vesmírné lodě. Projekt Sigma zachytil radiovou mimozemskou komunikaci. Objekty dosáhly Země, bylo tam několik obrovských lodí, ale jejich vlastní záměr zůstával neznámý. Projekt Sigma a nový projekt Plato použily prostřednictvím radiových vln počítačovou binární řeč a byly schopné zorganizovat přistání. Výsledkem byl kontakt tváří v tvář s mimozemskými bytostmi z jiné planety. Projekt Plato měl za úkol zbudovat diplomatické vztahy s touto rasou. Mezitím jiná rasa mimozemšťanů – podobná lidem – rovněž kontaktovala vládu Spojených států. Tato další mimozemská skupina nás varovala před oněmi mimozemšťany, kteří obíhali kolem rovníku, a sama nám nabízela pomoc s duchovním vývojem. Požadovala však jako svou hlavní podmínku demontáž a likvidaci našich nukleárních zbraní. Odmítla výměnu technologií se slovy, že my nejsme duchovně schopní s novou technologií zacházet.“

Blaník a blaničtí rytíři

zdroj: Wikipedia Commons

Na Blaníku mají podle legend spát blaničtí rytíři. Mnoho lidí věří, že se zde nachází vstup do paralelního světa. Podle vyprávění tam od pradávna vystupovaly postavy, byly slyšet zvuky aj. V 15. století byl dokonce vydán zákaz vstupu všem do těchto oblastí mimo kněžích. Lidé tvrdili, že se zde ukrývá vstup do jiného časoprostoru.

Duch v láhvi

zdroj: Aurélien Mole – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=17413083

Dvě lahvičky s duchy byly draženy na aukci. Výherce společnost podnikající v prodeji elektronických cigaret ještě nezná přesné využití zakoupených duchů. Zaplatila však 1500 dolarů.

Ufo – základna v Dulce

zdroj: Made by X51 (Flickr: https://www.flickr.com/photos/x51/ Web: http://x51.org/), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=245266

Podle Thomase Castella se v Novém Mexiku v Dulce nachází tajná základna mimozemských technologií a ras. Komplex má celkem 7 pater a je celý umístění v podzemí. T. Castello jej popsal v roce 1987. V průběhu svého dřívějšího pobytu na základně se potkával se čtyřmi rasami mimozemšťanů:

  • malými Šedými ze Zeta Reticulum (s výškou 1,3 m)
  • Šedými z Bellatrix v Orionu (1,2 m)
  • vysokými Šedými z Rigelu z Orionu (2,3 m)
  • Reptiliáni ze Země a ze systému Draco v Orionu (2 – 2,6 m)

V prvním patru podzemní budovy se nachází parkoviště, garáže a údržba. V druhém pak garáže a depa pro vlaky, spojující téměř všechny podzemní základny. Ve třetím podlaží lze objevit ubytovací kapacity a služby pro dělníky a testovací subjekty. Čtvrté slouží pro výzkum mozku, aury a bioplazmatického těla. Páté patro je zaplněno ubytovacími ubikacemi pro „Šedé“ a „Reptoidy“. Podlaží šesté je „Halou nočních můr“. Zde se provádí klonování a genetické experimenty na lidech, zvířatech a mimozemšťanech. V patře sedmém narazíme na tisíce lidi v klecích, pozůstatky lidské směsice a embrya humanoidů ukrytá v chladících nádobách, nádrže s humanoidy a mnoho dalšího.

Základen existuje větší množství a mnoho z nich ani není obecně známých nebo se o jejich existenci jen spekuluje.

Yetti – zvláštní tvor pozorován nejčastěji v USA a Kanadě

zdroj: Wikipedia Commons

Yetti nebo také jak mu často říkají v Severní Americe bigfoot, byl pozorován nejvíce v Kalifornii, má mohutné chlupaté tělo s výškou přibližně 210 až 270 cm a s hmotností mezi 130 až 300 kg. Jedinec bigfoota se dále vyznačuje kuželovitou hlavou, dlouhýma rukama a silným zvířecím puchem.

Jeho obří šlápoty vyfotografoval v květnu v lesním porostu u Birkhead Mountain v Severní Karolíně v USA pětatřicetiletý americký turista Luke Walker. Slyšel prý v noci řev nějakého velkého tvora poblíž svého tábořiště. Ráno pak objevil stopu v bahně, která na něj udělala velký dojem.

Nejvyšší vlnu zájmu však vzbudilo tzn. PGM video z 25. října 1967, které bylo natočené u Bluff Creek, v povodí řeky Klamat, asi 25 kilometrů severozápadně od Orleans v Severní Kalifornii. Záběr má 59,5 sekundy a je na něm vidět mohutná kráčející chlupatá postava s dlouhýma rukama, právě díky čemuž se mezi antropology spekuluje o tom, že postava nemůže být lidskou v kostýmu, protože ta by měla ruce mnohem kratší.

Z českých pověstí – O tajuplném jezeru

Černé jezero; zdroj: Wikipedia Commons

Nejhlubší a největší šumavské jezero je dle mnoha zvěstí dokonce bezedné, proto je v něm voda docela černá. Vypráví se, že přesvědčit se o tom chtěli tři mladí junáci, a tak vzali vor a zatížili ho těžkým balvanem. Lanem pak spustili vor do vody, ale dna ne a ne dosáhnout. V tom se hladina jezera rozbouřila a ozval se hrůzný hlas: „Kde je mé dno vím jen já sám, vás tu ale hned utopím.“ Celí polekaní mládenci se jen stěží dostali na břeh a od těch dob se už jezeru vyhýbali.

Z českých pověstí – O zřícenině hradu Košťálov

zdroj: Wikipedia Commons

K hradu zbudovaném na jednom kopci v Českém středohoří se váže pověst o pokladu, který střeží krvelačný pes. Poklad se tu zjevuje vždy jednou do roka na Květnou neděli, ale pokaždé ho bedlivě střeží nebezpečné zvíře – velký černý pes s ohnivýma očima. Již mnoho lidí jej prý vidělo, ale všichni do jednoho zbaběle prchli. Dále se traduje, že hrad je propojen podzemní chodbou s Hazmburkem a může tak sloužit jako úniková cesta v případě ohrožení.